Jak se vyslovuje nejen předložka „v“

Chcete mít jednodušší život, co se týká výslovnosti předložky „v“? Tak si ho jednoduchý udělejte. Ukážu vám, jak. Ono je totiž těžší vyslovovat „všichni“ místo „fšichni“.

V češtině je jedno pravidlo. Spodoba znělosti. Znamená to, že když vedle sebe stojí znělá a neznělá souhláska, tak se čtou obě buď zněle, nebo nezněle. Záleží na druhé souhlásce. Když je znělá, první se taky čte zněle. Když je neznělá, první se čte taky nezněle.

Znělé jsou: B, V, D, Ď, Z, Ž, G, H, M, N, Ń, J, L, R. Jak je poznáte? Přiložte si prst zepředu na hrdlo a řekněte ji. Ucítíte, že trochu vibruje.

Neznělé jsou: P, F, T, Ť, S, Š, K, CH, C, Č.

Jak tedy číst V?

Tady se znělé „V“ čte jako neznělé „F“, protože je za ním neznělá souhláska: v Čechách, v Chorvatsku, v Tatrách, v Praze, v Tesku, všichni atd. Patří sem i samohlásky, protože před nimi je tzv. „ráz“, který je neznělý. Znáte ho například ze slova„better“, kde ho čtete na konci. Takže jako F čteme i „v Evropě, v Americe, v Irsku“ atd.

A naopak „V“ čteme i píšeme ve spojeních jako v Rakousku, v Maďarsku, v Japonsku, v Glóbusu atd.

Jedinou výjimkou je skupina SH a V. Pokud stojí na druhém místě V, výslovnost neovlivňuje. Například dvoje a tvoje. D zůstává D a T zůstává T. SH potom čteme jako SCH, např. shoda.

Tak už máte jasno?

• spodoba znělosti  phonemic assimilation of voice
• znělý  voiced
• neznělý  unvoiced
• obě  both
• záležet  depend
• hrdlo  throat
• vibrovat  vibrate
• výjimka  exception