Ř je česká specialita. Nemá ho žádný jiný jazyk na světě. Víte, kde se v češtině vzalo? Původně jsme totiž měli dvě R – měkké a tvrdé. A z toho měkkého vzniklo Ř. A my se ho taky pomocí R učíme.
Pojďme na to. Umíte to krásné drnčivé české R? Pokud ano, jděte k zrcadlu. Přední zuby jsou od sebe asi 1 – 2 mm, rty se mohou široce usmívat nebo být naopak našpulené, jazyk směřuje k přední části tvrdého patra (tedy kousek za horní zuby). Jemně vyslovujte r-r-r-r-r-r-r-r, až vyslovíte ř-.
Pokud je to pro vás ještě příliš těžké (to chápu :-), naše děti se ho často učí na logopedii …), použijeme na to zase –r-, ale ve slovech. Nejdříve budeme –r- vyslovovat tam, kde je Ř. Například: dríví (= dříví), drevo (= dřevo), drep (= dřep), drevěný (= dřevěný), brezen (= březen), brezový (= březový), krídla (= křídla), kreslo (= křeslo), ríká (= říká), Marenka (= Mařenka), porádek (= pořádek), varím (= vařím), ker (= keř), horký (= hořký), tvár (= tvář) atd.
Zkoušejte to pravidelně, každý den chvilku, a ono to půjde.