Ještě jsem se nesetkala s cizincem, který se učí česky a vyslovuje vždy správně předložku V. Vůbec se nedivím, ono je to někdy na zlomení jazyka. Někdy se při učení docela dobře bavíme, protože třeba spojení „v Brně“ je pro někoho hotový jazykolam 🙂 Pojďme se na to tedy spolu podívat.
Výslovnost předložky „v“ závisí na tom, čím následující slovo začíná.
Pokud je to neznělá souhláska (např. t, p, ch, k, č …), čteme ji jako F. Stejně se čte i písmeno „v“ uvnitř slova před neznělou souhláskou. Jako třeba: v Praze, v Tatrách, v Krkonoších, v České republice, v přírodě, v suchých botách, vtip aj.
Když za předložkou stojí jiná neznělá souhláska (např. d, b, h, g, l …), čteme ji jako V. Jako třeba: v Brně, v Liberci, v Hradci Králové aj.
Více se dozvíte v mé učebnici Čeština pro začátečníky krok za krokem, například v kapitole o výslovnosti.