a) domů b) do postele c) do Říma
Ano, c) je správně. A přesně tam vedla i naše cesta minulý týden.
Co tam navštívit, ví každý. A taky jsme to udělali.
Ale pro mě tam bylo několik věcí, které mě překvapily.
K Itálii samozřejmě patří těstoviny, pizza a rizoto. Těstoviny jsme měli, pizzu taky a rizoto taky. Tak co je na tom, řeknete si? Když jsme přišli do naší první restaurace na večeři, okamžitě nám na stole přistál chleba. Jejich bílý, nadýchaný chleba s křupavou dobře propečenou kůrkou. Jen nám nebylo jasné, k čemu. Objednali jsme si, jak jinak špagety. Tedy já penne a manžel špagety. Pak nám na stůl přibyla taková zavřená miska. Manžel už měl snědeno, já půlku, když mi zvědavost už dál nedala a misku jsem otevřela. K mému překvapení v ní nebyla sůl, ale parmezán. Takže celou dobu jsme nechávali ladem takovou dobrotu :-)) A tak ještě, co s chlebem? Naštěstí u sousedního stolu nám to ukázali. Stačilo si všimnout. Prostě na zbylou omáčku z těstovin. A záhada byla vyřešena.
S jídlem asi souvisí druhý překvapivý fakt. Italové jsou až na výjimky štíhlí. Alespoň co jsme viděli v Římě. A to i přesto, že jedí hodně těstovin, o kterých se u nás říká, že se po nich přibírá. Tak to asi bude velikostí porcí. Ty naše byly o trošku menší než v Čechách. Nebo v množství olivového oleje? Kdo ví? Odborník na stravu nejsem.
No a třetí překvapení bylo pro mě jako turistu na ulicích. Mohli jsme v klidu jít uličkou prostředkem, auta prostě pomalu jela za námi a naprosto v klidu počkala, až se uhneme. Nebylo potřeba nikde spěchat. Dokonce ani na přechodu ne. Sice se tam na ulicích troubí víc než u nás, ale já jako chodec jsem se tam cítila pohodově.
Takže zážitek. Za čtyři dny jsem si odpočinula líp než za týden kdykoliv předtím. Vřele doporučuju.
P.S. A prý tam umí řídit i kočky. Ani helmu nosit nemusí :-)))))