Víte, proč se někomu říká, že je trdlo? A víte, co má společného trdlo a pernice? Že ne? Vůbec se nedivím. Ještě před týdnem jsem také neměla tušení.
Ale díky oslavám stého výročí vzniku naší republiky mám jasno. Na výstavě k této události jsem totiž našla dva předměty. Mísu a jakousi dřevěnou paličku. Ta mísa měla hrubé, vroubkované dno. Míse se říkalo pernice a paličce trdlo. Použití bylo jasné. Mák se uvařil, dal do mísy a tou paličkou – trdlem se rozdrtil o dno misky. Z máku se potom vyrobila tradiční náplň do buchet, bábovky nebo na koláče.
Když se třel mák, tak ten pohyb byl docela nemotorný, prostě samo to nešlo. Byla to docela dřina. A podle toho nemotorného pohybu se i lidem, kteří se pohybují nemotorně a třeba něco shodí, říká trdlo.
Až na to, že ta nádoba se jmenuje trdlice a až na výjimky by měla být kameninová. Proč asi?! Takže trdlo a trdlice.
A máte taky pravdu 🙂
Pernice je další název pro tuto nádobu. Cituji: slovo „pernice“ označuje „hliněnou nádobu“, „velkou mísu“ a asi odtud je pak i metaforické rčení „má hubu jako pernicu“. Pernice je též čepice vroubená kožešinou. Viz D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 138; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 162; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 147, s. 160