Trdlo a pernice aneb jak jsme oslavili výročí vzniku České republiky

Víte, proč se někomu říká, že je trdlo? A víte, co má společného trdlo a pernice? Že ne? Vůbec se nedivím. Ještě před týdnem jsem také neměla tušení.

Ale díky oslavám stého výročí vzniku naší republiky mám jasno. Na výstavě k této události jsem totiž našla dva předměty. Mísu a jakousi dřevěnou paličku. Ta mísa měla hrubé, vroubkované dno. Míse se říkalo pernice a paličce trdlo. Použití bylo jasné. Mák se uvařil, dal do mísy a tou paličkou – trdlem se rozdrtil o dno misky. Z máku se potom vyrobila tradiční náplň do buchet, bábovky nebo na koláče.

Palička na tření máku, kterou nám vyrobil místní truhlář 🙂

Tato miska je původní z doby první republiky 🙂

 

No a proč se tedy někomu říká trdlo?

Když se třel mák, tak ten pohyb byl docela nemotorný, prostě samo to nešlo. Byla to docela dřina. A podle toho nemotorného pohybu se i lidem, kteří se pohybují nemotorně a třeba něco shodí, říká trdlo.

 

  • nemít tušení  have no idea
  • výročí  anniversary
  • vznik  formation
  • palička  pestle
  • hrubý coarse
  • vroubkovaný  grooved
  • rozdrtit  crush
  • náplň  filling
  • třít  rub
  • nemotorný clumsy
  • nejde to
  • dřina  drudgery, hard work

Štěpánka Pařízková

Mám ráda jazyky. Moje srdcovka byla už na základce čeština, pak jsem si zamilovala i angličtinu. Ráda učím a píšu. A taky sportuju, cvičím jógu, ráda zdravě jím. Pobaví mě dobrá knížka a pěkný oddechový film. Potěší mě i malé pokroky studenta a jsem nadšená, když se povede prorazit tam, kde to dlouho nešlo.
Komentáře
  1. Prochor napsal:

    Až na to, že ta nádoba se jmenuje trdlice a až na výjimky by měla být kameninová. Proč asi?! Takže trdlo a trdlice.

    • Pařízková Štěpánka napsal:

      A máte taky pravdu 🙂
      Pernice je další název pro tuto nádobu. Cituji: slovo „pernice“ označuje „hliněnou nádobu“, „velkou mísu“ a asi odtud je pak i metaforické rčení „má hubu jako pernicu“. Pernice je též čepice vroubená kožešinou. Viz D. Moldanová, Naše příjmení, Praha 2010, s. 138; A. Kotík, Naše příjmení, Praha 1894, s. 162; J. Beneš, O českých příjmeních, Praha 1962, s. 147, s. 160

Napsat komentář: Prochor Zrušit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.